Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem

Svatohaštalské zvony

Historie velkých svatohaštalských zvonů (text Ondřej Boháč, spolek zvoníků Sanctus Castulus)

Do historie zvonů kostela zasáhly nejrazantněji dvě pohromy – požár v roce 1689 a válečné rekvizice I. světové války.

O zvonech z doby před požárem máme jen velmi málo zpráv. Víme, že v kostele bylo vice zvonů, jeden z nich se jmenoval Plampač (ulit 1598 a přelit 1619), jiný Florián, další Bartoloměj. Všechny zvony byly roztaveny či rozbity při požáru v roce 1689, jejich zvonovina byla pravděpodobně použita na zvony nové následující rok.

Roku 1690 byly od Friedricha Michaela Schönfelda odlity dva zvony Haštal-Maria-Václav a Florián-Vavřinec.

Větší zvon Haštal nesl jméno patrona kostela podle starého zvyku, kdy největší zvon a kostel mají stejné patrocinium.  Na zvonu byl uveden nápis Ut Deus a nobis et terrae fructibus omne Aportet tonitru, supplicat iste sonus. Zvon Haštal pukl a byl přelit v roce 1816 zvonařem Karlem Bellmannem, což se opakovalo ještě jednou v roce 1833. Nakonec byl rekvírován v roce 1916 během 1. sv. války a od té doby na jeho místě žádný zvon nevisel. V roce 2020 byl odlit na jeho místo nový zvon Haštal.

Menší zvon z roku 1690 se jmenuje Florián-Vavřinec a zachoval se ve věži kostela dodnes, přestál válečné rekvizice v roce 1916 i 1942. Je na ruční pohon a můžete ho slyšet vždy přede mší sv. Zvon vznikl jako následek požáru a oba patroni tohoto zvonu nějak souvisí s ohněm. Některé prameny uvádní, že zvon také pukl, ale puklina byla zalita v roce 1833 Karlem Bellmannem. Na zvonu však není viditelná. 

V roce 1714 byl do kostela pořízen třetí nejmenší zvon Jan Nepomuk. Pukl a v roce 1848 byl přelit zvonařem Karlem Bellmannem. Stejně jako největší zvon Haštal byl rekvírován v roce 1916 za 1. sv. války a také jeho místo je od té doby prázdné. V roce 2020 byl odlit na jeho místo nový zvon František.

Malé zvony

Zvony nebyly umístěny jen ve věžní zvonici, ale i v sanktusové vížce nad střechou hlavní lodi. V roce 1750 sem byl osazen sanktusový zvon, který buď pukl nebo nebyl kvalitní a byl přelit v roce 1805 zvonařkou Annou Kühnerovou, tento zvon byl stejně jako velké zvony rekvírován v roce 1916 za 1. sv. války, spolu s ním byl rekvírován i další malý zvonek, ale o něm nemáme více zpráv.

V roce 1880 byl Josefem Diepoldtem odlit další sanktusový zvon, který přečkal rekvizice v roce 1916. V meziválečném období dodala tato zvonařská rodina do kostela ještě dva malé zvony (v letech 1919 a 1927), ale všechny tři byly rekvírovány v roce 1942. Sanktusová vížka je od roku 1942 prázdná.

Přehled velkých zvonů po roce 1689

Haštal-Maria-Václav, 1690, Friedrich Michael Schönfeldt přelit 1816

Haštal 1816 Karel Bellmann přelit 1833

Haštal 840 115 1833 Karel Bellmann rekvírován I. s.v. 1916

Vavřinec Florián, as1,577, 96, 1690 Friedrich Michael Schönfeldt

Jan Nepomucký 1714 přelit 1848

Jan 310 78 1848 Karel Bellmann rekvírován I. s.v. 1916

Haštal f1 1180 120 2020 Johannes Grassmayr

František c2 330 80 2020 Johannes Grassmayr

Přehled malých zvonů po roce 1689

sanktusák 1750 přelit 1805

32 37 1805 Anna Kühnerová rekvírován I. s.v. 1916    

20 32 rekvírován I. s.v. 1916

18 30 1880 Josef Diepoldt rekvírován II. s.v. 1942

25 37 1919 Arnošt Diepoldt rekvírován II. s.v. 1942

20 30 1927 Arnošt Diepoldt rekvírován II. s.v. 1942

Zvonice ve věži

Ve věži kostela je ve výšce ? m zvonová stolice vzpěradlové konstrukce pro 3 zvony. Kostelní zvony jsou obvykle umístěny tak, že se kývají v ose kostela. V kostele sv. Haštala je neobvyklý kyv zvonů kolmý k ose kostela, v Praze má tuto zvláštnost ještě katedrála a kostel sv. Jiljí. Konstrukce je pravděpodobně z roku 1691, byť byla při osazování pozdějších zvonů mírně upravována. Šíře zvonových polí od západu 90 cm - 117 cm - 99 cm.

Popis dochovaného zvonu Florián-Vavřinec

Koruna se šesti uchy. Na uchách vpředu nahoře profilované odsazení. Od středního sloupku vybíhají žebérka. Základ s fabionem na shora prožlabeném stupínku. Na čepci zvlnění. Na horním okraji hrana. Nápisová páska sevřená v linkách, nahoře a dole ornamentální pás rozvilinového ornamentu s hlavičkou andílka. Horní pás otočen, přesahuje až na čepec.

Nápis: /rozvilinka/ O GOTT LAS DIR BEFOLEN SEIN DIE GLOCKEN WIE AVCH DIE KIRCHEN DEIN /rozvilinka/. Na východní straně nápis: LETA PANIE 1690: TENTO ZWON. SPOLV SWIETSSIM, PO SHORŽENI PRZE, DESSLICH,GMINVLEHOLETA 1689. DNE. 21. CŽERWNA, LÝT GEST, ZA SPRA WÝ PRIMASKE, G: M:C: RADDÝ, PANA GIRŽIHO IANA RAISMANA ZRIZENBER GKV, A INSPECTORSKE TOHOTO ZADVSSI,PANA IANA DANIELE KROCINA ZDRA. HOBEILE, A PANA MAXIMILIANA CZECELICZKEHO ZROZENWALDV, RADDNICH KRAL: STAREHO MIESTA PRAZSKEHO, A AVRZEDNIKVW IANA BENEDICTA PECZKERA, A WACLAWA KLAVZARA /rozvilinka/ (nad letopočty vodorovná čára).

Na straně protější reliéf sv. Floriána a vpravo vedle něj menší reliéf sv. Vavřince. Věnec oddělen trojicí linek. Na spodním okraji je na hladké obrubě posazen řádek nápisu: /rozvilinka/ GOS MICH FRIDERICH MICHAEL SCHÖNFELDT IN DER ALT STATT PRAG ANNO 1690 /rozvilinka/.

Udáváno, že r. 1833 zalita puklina Karlem Bellmannem. Na zvonu není nic takového patrné. Otočen o 90°. Vytlučen v I. poloze na 65 mm, v II. poloze na 72 mm. Hlava dubová, 95 cm x 54 cm x 19,5 cm. Nástavec esovité profilace, vršek širší. Třmeny z kulatiny. Páka železná. Srdce jednoosé, 87,5 cm / výpustka 19 cm. Zavěšeno na šarnýru. Hrubá patina.

Zvuková analýza zvonu

Provedena Barthelmesovými ladičkami a počítačovým programem Wavanal. Hodnoty jsou vyjádřeny v Hz (s přesností 0,5) a šestnáctinách půltónu [a1 = 435 Hz], přičemž 4 šestnáctiny odpovídají 1 dvojité osmině (=čtvrtině) podle starého způsobu.

Wavanal ladičky hlavní tón as1+2 spodní tón (-VIII) 212,5 Hz a0-6,5 a0-5 prima (I) 443,5 Hz a1+5,5 a1+6 tercie (III) 510,5 Hz c2-3,5 c2-3 kvinta (V) 628 Hz es2+5,5 es2+7 oktáva (VIII) 826 Hz as2+1,5 as2+2 undecima (XI) 1118 Hz des3+5,5 duodecima (XII) 1215,5 Hz es3-3,5 (XIV) 1513,5 Hz g3-6,5 dvojitá oktáva (XV) 1654,5 Hz as3+2

Návrh doplnění zvonového souboru

Zvon „Haštal“ o průměru 115 cm a hmotnosti 840 kg – to odpovídá hlavnímu tónu f1.

Zvon “Florián“. Uváděn hlavní tón a1, je však as1.

Zvon „Jan“ o průměru 77,5 cm a hmotnosti 310 kg – to odpovídá hlavnímu tón c2.

Původní trojice by tedy tvořila mollový akord (trojzvuk) f1 – as1 – c2 (prima – mollová tercie – kvinta). Tato dispozice maximální možnou variantou při pořízení nových zvonů.

Prohlídka pro pořízení nových zvonů (2019)

Zvukový obraz: (Měřeno Barthelmesovými dotekovými ladičkami  a1 = 435 Hz. V rámci sjednocení s Limburskými směrnicemi je měření uváděno nejprve v šestnáctinách půltónu a v závorce ve dvojitých osminách, podle starého způsobu.)

NT (nárazový tón)           as1 +3 (+0,75)

S8 (spodní oktáva)          as0 + 11(+2,75)

1 (prima)            a 1 +7 (as1 +5,75)

3 (tercie)             c2 -2 (-0,5)

5 (kvinta)            es2 +8 (+2)

8 (horní oktáva)              as2 +3 (+0,75)

10 (decima)       c3 +5 (+1,25)

12 (duodecima) des3 +7 (+1,75)

15 (superoktáva)             as3 +5 (+1,25)

 

Výzdoba zvonu:

Pod čepcem je ornamentový pás ve kterém je nápis: O GOTT LAS DIR BEFOLEN SEIN DIE GLOCKEN WIE AVCH DIE KIRCHEN DEIN

Bok je vyzdoben rel. Sv. Floriána, vpravo vedle něj je malý reliéf sv. Vavřince.  Na protilehlé straně je nápis: LETA PANIE 1690: TENTO ZWON. SPOLV SWIETSSIM, PO SHORZENI PRZE, DESSLICH, GMINVLEHO LETA 1689. DNE 21 CŽERWNA, LÝT GEST, ZA SPRA WÝ PRIMASKE, G: M: C: RADDÝ, PANA GIRŽIHO IANA RAISMANA ZRIZENBERGKV, A INSPEKTORSKE TOHOTO ZADVSSI, PANA IANA DANIEL KROCINA ZDRA. HOBEILE A PANA MAXMILIANA CZECELICZKEHO ZROZENWALDU, RADNICH KRAL: STAREHO MIESTA PRAZSKEHO, A AVRZEDNIKVW IANA BENEDICTA PECZKERA, A WACLAWA KLAVZARA.

Na věnci je uveden nápis. GOS MICH FRIEDRICH MICHAEL SCHÖNFELDT IN DER ALT STATT PRAG ANNO 1690.

Celková charakteristika:

Po zvukovém rozboru lze prohlásit, že se jedná i přes větší odchylky ve zvukovém obrazci o dobrý zvučný zvon, dlouhého, klidného vyznívání bez vibrací a pazvuků.

Zavěšení a obsluha:

Zvon je zavěšen šestiuchou  korunou na dubové hlavici  a je na ruční pohon. Srdce je ploché,  funkční. Technický stav zvonu je dobrý, zaujme precizně očištěný plášť. Zvon je pootočený o 90 stupňů. Vytlučení věnce je přiměřené.

Návrh nových zvonů:

Vzhledem k zvukové expertize stávajícího zvonu a možnostem zdejší věže navrhuji tónovou výšku nových zvonů f1 a c2, oba v intervalové odchylce +3/16. Zvonový soubor bude naladěn v tónině f moll. Aby mohl být navrhovaný souzvuk dodržen, lze nové zvony z prostorových důvodů vyrobit pouze ve středním žebru, tak jako je vyroben i starý zvon.

 

Kolaudace nových zvonů

a) velký zvon sv. Haštal

Grassmayr v rakouském Innsbrucku.

Při prohlídce zvony nevykázaly žádné vady v lití, které by mohly ohrozit zvuk nebo stabilitu tónu. Jejich povrch je hladký, bez kazů.

zvon základní výšky        f1

jméno patrona sv. Haštal (Castulus)

průměr věnce   1195 mm

průměr rány      190 mm

váha      1130kg

Zvukový obraz: (měřeno Barthelmesovými dotekovými ladičkami  a1 = 435 Hz. V rámci sjednocení s Limburskými směrnicemi je měření uváděno nejprve v šestnáctinách půltónu a v závorce ve dvojitých osminách, podle starého způsobu.)

NT (nárazový tón)            f1 +2 (+0,5)

S8 (spodní oktáva)          f0 +3 (+0,75)

1 (prima)            f1 +3 (+0,75)

3 (tercie)             as1 +2 (+0,5)

5 (kvinta)            c2 +3 (+0,75)

8 (horní oktáva)              f2 +2 (+0,5)

10 (decima)       as2 +8 (+2)

12 (duodecima) c3 +3 (+0,75)

15 (superoktáva)             f3 +13 (+3,25)

vyznívá (3/S8)   22/115 sec.

Výzdoba zvonu: Reliéfy, včetně výzdoby koruny pochází z Grassmayrova archivu,  výtvarné  a grafické zpracování zajistila taktéž firma Grassmayr a Petr Stejskal (kalvárie).

Zvon disponuje šestiuchou korunou zdobenou lvími hlavami, pod každou z nich je umístěn  na vrcholu čepce otisk ratolesti.

Pod čepcem je ve dvou řádcích uveden latinský nápis:

S. CASTVLVS + NOVIT DOMINVS DIES IMMACULATORUM + ET HEREDITAS EORVM IN AETERNVM ERIT + HANC CAMPANAM FIERI FECIT + V. KELNAR CANONICVS CANCELLARIVS+ ANNO SALVTIS MMXX.

Pod ním je reliéf sv Haštala + zvolání: PATRONE ECCLESSIAE INTERCEDE PRO NOBIS.

Na protilehlé straně je reliéfní vyobrazení scény kalvárie.

Do kříže je umístěn reliéf Panny Marie s nápisem: SANCTA MARIA VIRGO IMMACVLATA. 

Naproti ní je vyobrazena sv. Irena s nápisem: SANCTA IRENA VXOR SANCTI MARTYRIS.

Přechod k úderovému věnci je zvýrazněn třemi ozdobnými linkami, nechybí ani znak grassmayrova zvonařství – stylizovaný gryff.

Celková charakteristika:

Po zvukovém rozboru lze prohlásit, že se jedná o velice zdařilý zvon, kompaktního, dlouze vyznívajícího tónu bez vibrací a pazvuků. Jeho zvukový obrazec vykazuje pouze minimální odchylky, které nemají vliv na krásu a velebnost jeho tónu a jasnou zakotvenost v zamýšlené tónině f moll. Rezonance zvonu je velmi dobrá, přesahující danou normu.

b) Menší zvon sv. František

Základní údaje:

zvon základní výšky         c2

jméno patrona sv. František

průměr věnce   796 mm

průměr rány      63 mm

váha      330 kg

 

Zvukový obraz: (měřeno Barthelmesovými dotekovými ladičkami a1 = 435 Hz. V rámci sjednocení s Limburskými směrnicemi je měření uváděno nejprve v šestnáctinách půltónu a v závorce ve dvojitých osminách, podle starého způsobu.)

NT (nárazový tón)           c2 +3 (+0,75)

S8 (spodní oktáva)          c1 +3 (+0,75)

1 (prima)            c2 +3 (+0,75)

3 (tercie)             es2 +2 (+0,5)

5 (kvinta)            g2 +5 (+1,25)

8 (horní oktáva)              c3 +3 (+0,75)

10 (decima)       e3 -2 (-0,5)

12 (duodecima) g3 +3 (+0,75)

15 (superoktáva)             c4+13 (+3,25)

vyznívá (3/S8)   22/86 sec.

 

 

Výzdoba zvonu: Reliéfy, včetně výzdoby koruny pochází z grassmayrova archivu,  výtvarné  a grafické zpracování zajistila taktéž firma Grassmayr.

Zvon disponuje šestiuchou andělskou korunou, pod každým ramenem je umístěn  na vrcholu čepce otisk ratolesti.

Pod čepcem je nápis: PRO ECCLESIA S. CASTVLI CIVITATIS  PRAGENSIS + HAEC CAMPANA FVSA EST + ANNO SALUTIS NOSTRAE MMXX.

Bok zvonu je rozdělen do třech vertikálních výsečí: První obsahuje reliéfní vyobrazení stigmatizace sv. Františka + nápis: PATER SERAPHICVS.

Ve druhé výseči se nachází reliéf sv. Anežky s nápisem : SANCTA AGNES.

Ve třetí výseči je umístěn nápis v rámečku:

VOX DOMINI

VOX LIBERTATIS

------------------

DVM TEMPVS HABEMVS

OPEREMVR BONVM

Přechod k úderovému věnci je zvýrazněn třemi ozdobnými linkami, nechybí ani znak grassmayrova zvonařství – stylizovaný gryff.

Celková charakteristika:

Po zvukovém rozboru lze prohlásit, že i v tomto případě, podobně jako u zvonu prvního, se jedná o velice zdařilý zvon, kompaktního, dlouze vyznívajícího tónu bez vibrací a pazvuků.  Rezonance zvonu je taktéž velmi dobrá.

Oba zvony spolu souzní v přesně vykreslené čisté kvintě a jsou perfektně připraveny orámovat stávající zvon as1 do důstojného  f-mollového akordu. Při společném kolaudačním testu vyzvánění došlo k ojedinělému jevu - lomení spodní oktávy u většího zvonu, která díky působení druhého zvonu postupně vygenerovala další, ještě o oktávu nižší alikvot, čímž se společný poslech stal dech beroucím zážitkem, se kterým jsem se zatím ve své praxi ještě nesetkal.

Je výborné, že oba zvony jsou výrobcem dodány s kompletní výbavou – srdcem, hlavou i kováním, čímž je zaručeno přesné rozvržení a vyvážení účinku dynamických sil jak na zvonovou stolici, tak na  statické zatížení celé věže.

Protože oba zvony vyhovují kolaudačním směrnicím SÚPPOP, doporučuji a schvaluji jejich užívání s dodržením všech rad výrobce o armatuře a obsluze nových zvonů.

V Brně dne 26.8.2020