Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem

Soupis není zdaleka úplný.

První doba — katolická.

Jan z Frodenthalu, střídníkem v letech 13 73 - 80

sv. Jan Nepomucký, farářem od podzimu 1380 do 26. srpna 1390, r. 1389 byl

ustanoven generálním vikářem pražského arcibiskupství, r. 1390 vyměnil tuto faru, se

svolením arcibiskupa Jana z Jenštejna za arcijáhenství žatecké, ze kterého chtěl jeho

dosavadní arcijáhen Linhart odejít, jsa znaven správou tak rozsáhlého území.

kněz Kuneš, v letech 1383 — 1387 zastupoval Jana Nepomuckého, který byl tou dobou na učení v Padově v Itálii.

bývalý žatecký arcijáhen Linhart, farářem v letech 1390 — 93, po té nastoupil na místo oltářníka u sv. Máří Magdalény v Kutné Hoře, které za zdejší farnost vyměnil S Janem ze Stříbra.

Jan ze Stříbra, německám kazatelem zde ? , později se stal kanovníkem svatovítským a nakonec kapitulním děkanem ve Staré Boleslavi.

Konrád Waldhauser, německý kazatel zde v letech 1358 — 1360, kdy se stal týnským farářem.

Jan Milič z Kroměříže, zde českým kazatelem r. 1374

Druhá doba — utrakvistická.

Od roku 1419 byli faráři u sv. Havla utrakvisté i členové kališnické konzistoře podobojí.
Mívali již jen po dvou kaplanech, kteří se tu často střídali.

Martin Lupač, farář r. 1436, husitský biskup, posel na basilejském sněmu

kněz Václav, připomínán zde jako farář- r. 1447, osadníky byl odtud vypuzen, neboť podával jen podjednou,

kněz Viktorin, nastoupil po předešlém.

Pavel Bydžovský (Pavel Smetana z Nového Bydžova), farářem v letech 1536 — 54

Vít Jakeš, poslední nekatolický farář, připravoval na smrt některé z popravených r. 1621. 13. prosince 1621 byl s ostatními nekatolickými duchovními vypovězen z Prahy.

Třetí doba — opět katolická.

obutý karmelitán Zikmund Kdovski, zde duchovním správcem v letech 1624 — 27

Roku 1627 zde došlo ke zřízení karmelitánského kláštera, v prvních letech měl jen 5 mnichů
V čele s Kdovskim, byli to většinou Poláci. Představeným (převorem) kláštera byl obvykle
Němec, jelikož klášter spadal do Bavorské provincie. Konvent čítal většinou okolo třiceti
mnichů. 2. května 1786 Josef II. klášter zrušil.

Adolf Pönsch, posavadní karmelitán, mezi lety 1786 a 1791 farář. Za kooperátory mu byli dáni dva jeho bývalí spolubratři Alan Pillner a Julián Dvořák. (+ 1791)

Václav Lahoda, farář v letech 1791 — 1806

Vojtěch Zumpedor, farář v letech 1806 — 1838

Ignác Stelzig, farář v letech 1838 — 1855

Petr Merhaut, farář v letech 1855 — 1883

František Soukup, farář v letech 1883 — 1888

František Novotný, farář v letech 1888 — 1894

Dr. Karel Vondruška, farář v letech 1894 — 1918

Th. Dr. Karel Řehák, farář v letech 1918 — 1933

 

Roku 1933 byla fara u sv. Havla zrušena a kostel se stal

filiálním kostelem farnosti U Matky Boží před Týnem.