Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem

Chrám sv. Havla byl postaven za Václava, bratra sv. Anežky Přemyslovny, která v téže době stavěla kostel a klášter sv. Františka. Měl 10 oltářů postavených péčí zámožných občanů staroměstských. Kromě plebána (= farář), tu býval kazatel, 1 střídník (= kaplan) a 9 oltářníků. Mezi plebány se uvádí též sv. Jan z Nepomuku, který zde nastoupil svůj úřad na podzim r. 1380, za roční důchod 28 kop grošů a setrval zde až do srpna 1390, kde se stal kanovníkem u sv. Víta.

Od r. 1621 zůstal kostel sv. Havla nějakou dobu opuštěný. R. 1624 přišel do Prahy karmelitán z Polska Zikmund Gdowski. Šel původně do Říma, ale na žádost arcibiskupa Arnošta Harracha zůstal v Praze a ujal se duchovní správy v různých farních osadách. Usiloval o to, aby pro svůj řád získal kostel sv. Havla. V dubnu 1627 mu skutečně císař Ferdinand II. vydal kostel a faru sv. Havla a dovolil, aby si karmelitáni zřídili u kostela svůj klášter. Tři řádoví kněží a dva bratři se prozatím usadili v malé sešlé budově severně od kostela. Roku 1664 zakoupili od obce pražské několik domků v okolí kostela a započali se stavbou kláštera na místě dřívějšího hřbitova a staré školy. Karmelitány vydatně podporoval císař Leopold I., a proto zasvětili klášter sv. Leopoldu, ale pražský lid jej nazýval od počátku klášterem sv. Havla.

Kostel sv. Havla byl původně stavěn ve slohu gotickém, měl 2 věže v průčelí a 3 lodi. Po husitských bouřích zůstal víceméně v troskách. Italský stavitel pozdního baroka A. Martino Luragho (1701-1765) kostel obnovil, a 16. října (v den svátku sv. Havla) r. 1738 pražský světící biskup Jan Rudolf hrabě Špork obnovený kostel vysvětil. V klášteře bývalo tehdy až 30 řeholníků, kteří si své živobytí získávali z almužen a z výnosu selského dvora v Dolní Krči.

Císař Josef II. v r. 1786 klášter zrušil, farářem byl ustanoven karmelitán Adolf Bönisch. Po jeho smrti se zde vystřídalo 8 světských farářů až do r. 1933, kdy byl farní úřad u sv. Havla zrušen a osada jako filiální přičleněna k Hlavnímu farnímu úřadu u Matky Boží před Týnem. Pod celým kostelem jsou hrobky. V kostele je také pohřben slavný český malíř Karel Škréta Šotnovský ze Závořic (+ 1674).

Sv. Havel opat (545 – 16.10.640)

Původní jméno Gallon upraveno v latině na Gallus, v češtině Havel.

Narodil se v Irsku, vstoupil do kláštera podobně jako jeho bratr sv. Deikola. R. 585 s dalšími pod vedením sv. opata Kolumbána putují do Francie a do dnešního Švýcarska. V pokoře jako opat vytváří základ pozdějšího slavného kláštera Sankt Gallen. Zde požehnaně působí, zkrocený medvěd mu nosí dříví. Uzdraví dceru vládce Alemanů, kterým káže svatou víru. Z pokory odmítá stát se v Kostnici biskupem.