Přehled bohoslužeb v ČR

Nacházíte se na:  Týn.czTýnský chrámHistoriePosloupnost farářů Týnských

Posloupnost farářů Týnských.

Seznam není zcela kompletní.

První doba, katolická. 

Jordán, farář od r. 1274, kanovník Vyšehradský.

Jindřich, farář a kanovník Vyšehradský, zvolen roku 1302 za děkana kapituly Vyšehradské.

Donat, r. 1314,viceplebanus.

František, r. 1353, plebanus.

Konrad Waldhauser, Rakušan, bývalý mnich augustiniánský, slavný kazatel německý, farář, + 8. prosince r. 1369.

Jan Milíč z Kroměříže, zde do r. 1373, kanovník, slavný řečník a kazatel.

Václav, farář, r. 1373.

Václav, jiný farář, r. 1373.

Mikuláš, r. 1375, viceplebanus.

Bartoloměj, farář, 1378 — 1382.

Jan, farář, r. 1399 a 1406.

Jan z Wartenberka, kněz a farář, r. 1408.

Homut, farář, r. 1409.

 

Druhá doba, husitská a utrakvistická.

Jakoubek ze Stříbra 1415? — 1419?

Jakub Scholasticus, kněz, kaplan, vypovězen z Prahy r. 1420.

Konrád, farář, 1424 — 1426?

Jan Rokycana, farář, volený arcibiskup, 1427 — 1437.

Jan Papúšek ze Soběslavi, farář 1437 — 1448. Přijav od kardinála Carvajala, papežského legáta, rozřešení, přestoupil k římské církvi podjednou; postoupiv Rokycanovi faru odebral se k synům Menhardovým do Jindřichova Hradce, později nahradil mu král Ladislav Pohrobek ztracenou faru proboštstvím u sv. Štěpána v Litoměřicích, + 2. února 1455.

Jan Rokycana, farář a správce kněžstva podobojí, 1448 — 1471.

Jiří, farář, r. 1494.

Martin, farář a Martin Radoch, kaplan, odstěhovali se r. 1505 ke sv. Štěpánu na Nové Město.

Jakub Uher, farář, 1512 — 1519, byl vyslán s poselstvím ku králi Vladislavovi do Budína; r. 1517 byl proti universitě a nazval ji zrezovatělým klenotem;r. 1518 úd konzistoře podobojí.

Jan Poduška, farář, 1519 —1520, chýlil se k luteránství, r. 1520 úd konzistoře podobojí,+ 1520, pochován v kostele vedle Rokycany.

Václav, farář r. 1520, téhož roku pro novoty vypovězen.

Václav Šišmánek, farář 1520 — 1523, administrátor podobojí, starověrný utrakvista, + 29. června 1523.

Havel Cahera ze Žatce, farář 1523 — 1529 (5. srpna), r. 1523 první spoluadministrátor, od r. 1524 sám jediný administrátor konzistoře podobojí, v prvním roce vrstevník Lutherův, pak horlivý stihatel luteránů a českých bratří; byv vypovězen zašel do Němec.

Jan Šťastný, farář, r. 1539, a úd konzistoře podobojí.

Václav Mitmánek, doktor, 1541? — 1543 kazatel, zřejmý luterán, úd konzistoře podobojí, od krále Ferdinanda I. vypovězen.

Václav Šídlo, jinak Subula, farář 1543 — 1556; za něho ulit veliký zvon.

Jan, farář r. 1562, úd konzistoře podobojí.

Adam, kaplan 1572 — 1574, přišel za faráře na Zderaz.

Jan Žlutický, farář r. 1573; při něm předešlý co kaplan.

Maxmilian, kaplan r. 1573.

Bartoloměj Jičínský, farář do + 6. září 1582.

Matěj Kohout, farář r. 1582; za něj ulit zvon, rozlitý při ohni r. 1819.

Petr, farář 1605 — 1609, úd konzistoře podobojí.

Jiří Dicastus, farář i administrátor do r. 1621, kdy odešel do vyhnanství, předtím farář u sv. Štěpána.

Václav Vitacius, kaplan do r. 1621, kdy odešel do vyhnanství.

Jan Landsmann, kaplan do r. 1621, kdy odešel do vyhnanství.

 

Třetí doba, opět katolická.

P. Jan Ctibor Kotva Plzeňský, prozatímní správce kostela 1621 — 1622; kanovník na hradě Pražském.

P. Jan Petr Čechiades, první katolický farář 1622 — 1628 (červenec).

P. Lukáš Weyner Plzeňský, farář 1628 — 1630, + 24. září 1630, pochován v kapli sv. Kříže.

P. Jan Petr Čechiades, podruhé farářem 1630 — 1631 (22. listopadu); není známo, kde mezi tím byl.

P. Samuel Martini z Dražova, farářem 1631 (22. listopadu) — 1632 (24. května), luterán; vrátil se pak zase do svého vyhnanství do Perna v Sasku, kdež + 1639.

P. Jan Petr Čechiades z Plobenšteinu, potřetí farářem 1632 — 1638; jeho predikát z Plobenšteinu vyskytuje se ve farních matrikách ponejprv r. 1634.

P. Bartoloměj František Rotlaender, 1638 (říjen) — 1647; dříve děkan ve Smečně, od r. 1631 kanovník Vyšehradský.

P. Vojtěch Václav Šram, farář 1647 (10. listopadu) 1649.

P. Daniel Vít Nastoupil ze Schiffberku, farář 1649 (červen) — 1653, doktor bohosloví; r. 1653 se stal proboštem Staroboleslavským, kanovníkem na Pražském hradě a světícím biskupem.

P. Václav Alois Claudius Nepomucký, 1653 (červen) — 1655.

P. Jan Václav Klimeš Králohradecký, 1655 (16. října) — 1666, doktor bohosloví, od r. 1653 kanovník Vyšehradský, od r. 1666 děkan kapituly Vyšehradské, + 1691.

P. Jiří Aster 1666 (únor) — 1667, později se stal děkanem, posléze proboštem kapituly Staroboleslavské.

P. Jan Ignác Dlouhoveský de Longa Villa, 1667 (24. srpna) — 1668, dříve děkan Německo brodský a kanovník Staroboleslavský, od r. 1668 kanovník Svatovítský, posléze probošt a konečně i světící biskup.

P. Jan Augustin Chlumský z Blovice, 1668 (29. ř(na) — 1674.

P. Josef Ignác Aulik z Třebenice,1674 (poč. listopadu) — 1689, dříve děkan Litoměřický a kanovník tamějšího biskupského chrámu.

P. Jan Václav Olomúcký, 1689 — 1695, dříve farář u sv. Martina, kanovník Vyšehradský a Staroboleslavský, + 5. března 1695, pochován v kostele.

P. Jan Kryštof Brodt Mladoboleslavský, 1695 (březen - srpen), dříve farář- u sv. Martina a kanovník Vyšehradský, + 3. srpna.

P. Jan Adam povolil Domažlický, 1695 (10. srpna) - 1707, dříve farář- u Panny Marie na Louži, + 21. července 1707, pochován v kostele.

P. Blažej František Franta, 1707 (21. července) - 1709, dříve farář u Panny Marie na Louži a od r. 1697 kanovník Vyšehradský; + 1709, pochován u Panny Marie na Louži.

P. Jan Jindřich Paběnský, 1709 (9. září) - 1710, pochován v kostele.

P. Jan Florián Hammerschmid ze Stoda, 1710 (4. května) - 1735 (4. ledna), doktor bohosloví, kanovník Vyšehradský a Staroboleslavský, dříve rektor arcibiskupského semináře v Králové dvoře, činný a zasloužilý muž, plodný spisovatel a vzdělavatel místopisní historie, + a pochován v Kapli sv. Kříže.

P. Kryštof Vojtěch Hubatius z Kotnova, z Prahy, 1735 (15. ledna) - 1744, kanovník Vyšehradský, byv 30. června 1 744 za kapitulního děkana vyvolen, odstěhoval se na Vyšehrad, kde + 1746.

P. Jan Ignác Sauersing, 1744 (3. července) - 1750, dříve farář v Hostivařích, kdež do Francouzů a Sasů r. 1741 mnoho vytrpěl, za což byl jmenován proboštem v Okře v diecézi Jagerské v Uhřich. Pochován v kostele.

P. Antonín František Weselý, 1750 (14. září) - 1772, dříve farář- ve Vodolce (? Snad Odolena voda), doktor filosofie a kandidát bohosloví, kanovník Vyšehradský, byv 16. června 1772 za děkana kapituly Vyšehradské zvolen, odstěhoval se tam a + tam r. 1798.

P. Martin Neurautter, 1772 (I. července) - 1780 (4. prosince), poslední farář- pochovaný v kostele.

P. František Karel Michalovic, 1780 (16. prosince) - 1792 (25. října), doktor filosofie, bakalář teologie, čestný kanovník Vyšehradský, + na faře, první farář pochovaný na Olšanském hřbitově.

P. Václav Michal Rokos, 1792 (28. prosince) - 1814 (23. záři), doktor filosofie a teologie, + na faře.

P. František de P. Crabath, 1814 (17. prosince) - 1828 (19. ledna), doktor teologie, čestný kanovník Vyšehradský, + na faře.

P. Vilém Gewinner, 1828 (17. dubna) - 1852 (15. srpna), dříve farář na Proseku, r. 1830 vydal německou didaktickou báseň: „Über Tod, Gericht und Ewigkeit." (= Po jeho smrti od sboru obecních starších.).

P. Matyáš Heinrich, 1852 (10. listopadu zvolen, 15. listopadu potvrzen a 8. prosince uveden na faru), narozen 1810 v Příbrami.

P. Eduard Knobloch, 1885

P. František Černý, 1914

P. Josef Brejcha, 1933 (zemřel 30. 1. 1949)

P. Jiří Reinsberg, 1949 (krátce administrátorem do jmenování nového faráře)

P. Wagenknecht, 1949

P. Jiří Reinsberg, 1951 (narozen 30. 3. 1918, zemřel 6. 1. 2004)

P. Miroslav Vágner, 1. 7. 1994 (narozen 5. 7. 1927)

P. Jan Baxant, 1. 7. 2001 (narozen 8. 10. 1948)

od 1. 1. 2003 neobsazeno, farnost dočasně spravoval P. Antonín Doležal (narozen 18. 6. 1936)

P. Vladimír Kelnar, 1. 7. 2003

Tento web používá redakční systém Clips. Webdesign a tvorba www stránek → Jakub Hejda, Clickmedia 2008.